Ženy, které se živí tímto tancem, se běžně označují jako striptérky , burlesky nebo go-go dívky, ale raději jsou nazývány „exotickými tanečnicemi“. Zařízení, ve kterých pracují, se běžně nazývají striptýzové kluby, ale jejich majitelé dávají přednost tomu, aby jejich podniky nazývali „gentlemanské kluby“.
Sečteno a podtrženo, ženy v tomto odvětví dostávají zaplaceno za sexuální dráždění mužů tím, že sugestivně tančí v co nejmenším množství oblečení, aniž by byly odhaleny na místech, kde by být neměly, netančí úplně nahé. Ve striptýzovém oboru dominují převážně ženy. Mužští striptéři tvoří méně než jednu třetinu komunity striptérů.
Tanečnice burlesky často vynikají ve výrazu, expresi a kreativitě při prezentaci svých čísel. Tyto umělkyně mohou mít různé profesionální pozadí, včetně tance, herectví, zpěvu a performačního umění. Mnoho tanečnic burlesky se věnuje svému řemeslu s vášní a současně pracuje na rozvoji svého uměleckého stylu a osobního vyjádření.
Burleska je zábavný a umělecký žánr, který kombinuje prvky humoru, satiry, extravagantního oblečení a tance. Bývá spojována s erotikou a extravagantními kostýmy, ale nejde o pouhý striptýz či exhibicionismus. Vystoupení burlesky se často vyznačují sofistikovanou a stylizovanou prezentací, kde umělci a umělkyně zaujímají diváky nejen svými tanečními schopnostmi, ale také svou vtipnou interakcí s publikem a nápaditými kostýmy.
V Praze se občas konají burleskní představení a události, zejména v rámci nočního života a kulturní scény. Pro aktuální informace o burleskních událostech v Praze doporučuji sledovat sociální média, webové stránky klubů a podniků, které se specializují na burlesku, nebo vyhledat agentury se specializací na burlesky, které se přímo věnují tomuto žánru. Také můžete zkontrolovat program divadel a kulturních institucí v Praze, které občas pořádají burleskní představení.
Udělejme však krok zpět (cestu zpět) a podívejme se na samotné počátky této smyslné subkultury. Nejstarší důkaz erotického tance lze vysledovat k paleolitickým jeskynním malbám na jihu Francie před více než 20 000 lety. Archeologové odkryli miniaturní sošky exotických tanečnic poblíž černomořských oblastí Bulharska a Rumunska, které pocházejí z mladší doby kamenné neboli neolitu a jejich stáří se odhaduje na více než 9000 let.
Předpokládá se, že tanec určený k sexuální stimulaci začal jako starodávný rituál k získání přízně bohyní plodnosti a mateřství v naději na úspěšnou reprodukci a také ke zvýšení úrodnosti plodin. Ženy, které prováděly tyto tance, zahalené ve zvířecí srsti, eroticky pózovaly, když byly kožešiny pomalu sundávány, aby se odhalilo nahé kroužící se tělo tanečnice.
Během rozkvětu řecké a římské říše prováděly erotické tance také kněžně v posvátných chrámech. Velká část uměleckých děl z těchto dob ukazuje, jak si tanečnice svlékají různé části oblečení až do úplné nahoty. Ženy byly vybírány pro svou krásu a vitalitu a tyto erotické pohyby byly prováděny na počest Měsíce, lovu a nebo boha vína, mimo jiné k rituálním účelům.
V 50. letech minulého století přešel tanec u tyče ze stanů do barů, které se staraly o tuto formu zábavy. Součástí aktu se staly propracované, zajímavé kostýmy, které striptérky nosily během svých vystoupení. Striptýz pomalu pronikal do amerického sexuálního průmyslu a stal se jeho neodmyslitelnou součástí.
Striptýzové kluby byly často kontrolovány a zavírány kvůli rozporu se zákony, ale podobně jako tomu bylo s alkoholem během prohibice, vláda a náboženské instituce prostě nedokázaly zastavit nápor jejich popularity u amerických mužů. Promlouvání do duše a kázání neměly šanci ovlivnit, kde se mnoho mužů rozhodlo trávit svůj volný čas. Výsledkem bylo, že v této éře byly přijaty nové zákony o zónách a omezení limitů, které vztahovaly na tanečnice a jejích zákazníky, aby regulovaly průmysl striptýzových klubů.
V 60. a 70. letech 20. století došlo k prudkému nárůstu počtu striptýzových klubů, protože společnost procházela sexuální revolucí a stále více akceptovala projevenou sexualitu, a striptýzové kluby přežil navzdory protestům veřejnosti a přísným městským nařízením.
Během 70. a 80. let 20. století téměř všechny striptérské kluby začlenily tyče na jeviště, protože tato praxe se stala populární mezi striptéry. Dalším doplňkem k umělecké formě byla velká prsa! Operace zvětšení prsou se stala mezi ženami v oboru nesmírně populární, protože velká prsa se stala synonymem pro striptérky.
Nechvalně známý lap dance (kontaktní tanec) začal v Montrealu na začátku 90. let. Lap dancing nakonec migroval do Spojených států a byl v této zemi uzákoněn v roce 1999. Také na konci 90. let se techniky tance u tyče používané striptérkami proměnily v legitimní formu cvičení pro ženy se zavedením fitness u tyče. Objevila se první instruktážní pole fitness a dance DVD a dokonce vzniklo i národní mistrovství v tanci u tyče.
V dnešní době ve většině striptýzových klubů ženy nosí úzké bikiny nebo G-stringy, které nechají jen málo na představivosti. Striptýz je jen zřídkakdy, jen práce u tyče. Dámy se pohybují na pódiu, zatímco chlapi zírají na jejich téměř nahá těla.
Od prastarého rituálu po moderní zábavu pro muže, kteří se obvykle dívají s alkoholickým nápojem v ruce, svlékání urazilo dlouhou cestu, a to až do dnešní podoby. A to v Československu byl potajnu v soukromých prostorách jak v Praze tak i samotný striptíz Bratislava.
Máte zájem o striptýz? Kontaktujte nás co nejdříve!